Sad višňový je kolem chaty, nad stromy chrousti s hudbou svou, rolnici domů jdou, zpěv vesele zní za děvčaty a ku večeří matky zvou. Večeří všichni kolem chaty, večeřní hvězdy vzplane třpyt, rozdává dcera jíst a pít; matce by plynul z úst proud zlatý, však slavik nedá promluvit. Pokladla matka kolem chaty nejmenší z dětiček svých a usnula pak vedle nich. Vše zichlo jen zpěv za děvčaty a slavíček, ten neutich.