Tak od srdce na světě nikde mi skřivánek nezazpívá, tak nikde nepohladí mne douškou mateří mez... Můj ty chudobný kraji, kde hospodář dívá se, dívá, co vykouzlit z klůcku té půdy, zda políčko, palouk či les... Potůček pádí a hrčí, křepelka dukáty sčítá, šumí a praskají klasy, jiskrami poset je luh. Stařenka v plachetce bílé "k božímu slovu" mne vítá, "jako když anděla potkám", ještě mi dolétá v sluch... Vítej, Horácko milé! Kaliny, šípky a lísky, javory, jeřáby rudé, o vás verše jsem psal! Myslivny ztracené v lesích, v lipách schované vísky, mechem zarostlé tváře rulových skal!
https://primanota.net/jaroslav-kricka/domovu-lyrics.htm